sha na na na na. tak tu a tak to je. zase mi stávkuje blog.cz. respektivě proto se mi smazal článek. a respektivě proto jsem se rozhodla, že i přes to, že už je noc, tak napíšu. avšak vidíte sami. je po před půlnocí a článek stejně zveřejním až po půlnoci. tak, fájn. měla jsem v plánu se tímto článkem vynadávat, ale co. sha na na na na. náhodou dneska byl celkem poklidný den bez ohledu na to, že nám odpadla ve škole jak čeština, tak i matematika a navíc i fyzika. co víc si vlastně přát? bohužel, všechno nebylo jenom růžový. sestře umřel kreček a já jakož to fakt citlivá duše, jsem prostě taky nemohla neutrousit alespoň jednu slzu. ... mimo tématu jakože humanoiďáci mi nějak nejchtějí naskočit s novým klipem, je todle možný? ... dobře. dobře. proč já jsem vlastně lezla, když už mě vyháněj? ježiš, v poslední době mám fakt nervy na dranc. nesnáším to tu. i když teda vánoční atmosféra mě v celku uklidňuje. nemám vůbec prachy na vánoční dárky, což mě neuklidňuje, ale spíš znervózňuje nad tím, že včera byla už stříbrná neděle. ... zase a zase a zase. proč každej píše, jak to je dokonalý, když já se tam nemůžu dostat? :D ... ale ale ale. mám v plánu prostě už tento týden vyrazit ven. na zítřek se tuplem netěším. za prvé sněželo a mě se nechce si brát kozačky, za to bych tu zimu vyfuckovala! a navíc máme odpoledku, takže zase přijdu zničená domů a vzmůžu se jenom na to abych lehla a vzbudila se až v šest hodin na upíra s duší. todle fakt uplně miluju. grr, zabila bych to. taky potřebujete aby den měl minimálně padesátčtyři hodin? mě teda normální den nestačí a navíc vůbec nic nestíhám. paráda paráda paráda. píšem ze zeměpisu, ale jakože totální nezájem. ještě se budu učit co se děje v tý debilní francii, když bych nejradši celou francii včetně perrine poslala někam. určitě určitě. napíšu tam, že protestuju a že se nehodlám nic o tak stupidní zemi učit. nebudeme to tu řešit, stejně to tam nenapíšu. sha na na na na. víte co se dneska stalo? on je ve finále ♥ sice s tím stupidním nudným vejtahou, ale je tam ♥ šmajda, já ťa obdivujam. jakože fakt, drž sa! když to tak vidím, konečně vyhraje zpěvák, kterýho potřebujeme. né, nakonec vyhraje chodúr a bude mě to mrzet, že jsem kdy něco takovýho napsala a jemu jsem to nadhodila. asi se ještě do vánoc ozvu. takže je zbytečné Vám už psát Šťastné a Veselé Vánoce, když je ještě dost času, sice to ubývá, ale dá se to ještě vydržet. těšit se na rok dvatisícedeset musíte, protože tady budou dežaní a jednoho dežana si pozvu na záchod :Dtudíž tudíž tudíž krásný chrnění.
...menschen suchen menschen jeder sucht für sich allein menschen brauchen menschen wir wollen nicht alleine sein menschen suchen menschen irgendwo suchst du nach mir 6 milliarden menschen wie krieg' ich kontakt zu dir... ♥
tu dů vidíte to? pokud nemám halucinace, tak by jste to měli vidět všichni, ale nebudeme to rozebírat, protože stejně nikdo nebude vědět o co jde. takže, zítra je ten velký den, kdy se jede do drážďan, konečně! nemohla jsem se ho dočkat. akorát je tady velké ale. v sobotu na fanparty nejedu. jedu si do new yorkeru koupit tričko se simpsnama a potom jedu strašit děti do bykoše. bla bla, k tématu. v německu si chci nutně koupit cd humanoid. potom bych chtěla taky něco dalšího, ale nevím co. prostě až zítra v devět přijedu, tak tu máte jak fotky, tak článek jako na koni. možná ho budete mít spíš v sobotu, protože už se vidím, jak přijedu zmůžu se pouze na spánek.
tak a teď budu psát svoje obavy. určitě to totiž každého zajímá. obavy mám hlavě z toho, že zítra zaspím a z německa nebude nic. já bych se v tu ránu zabila. uplně grr. navíc poslední dobou nějak neslyším budík i když si dám hlasitost na plný pecky, na rodiče se taky nedá spoléhat, takže jestli se vzbudím třeba za deset minut sedm, tak jsem v háji! prostě bych se v tu ránu šla zakopat.
do prčic. zase je po desáté hodině a já nestíhám. ještě si musím umýt vlasy a připravit do německa. mám novou kabelku ♥ jedu v těch dokonalých botách a navíc se tak neskutečně a neuvěřitelně těším na německou vánoční atmosféru! v buse budeme poslouchat zásadně jenom th a budeme si zpívat ich muss durch den monsúún. pá dá pá dá. letím si dát eis kaffee do kabelky, abych si ho nevyhlastala ještě dneska. držte palce a fanfárový pátek!
...nosím dosud stejný jméno svoboda je příjemná mou story každý zná jen zdáli...ještě nekončím já jedu dál a rvu se za svý práva a nosím štěstí své po kapsách...bloudění je víc nežli cíl tak ať mé klopýtání trvá o to dýl...aj keď nás dráhy ciest raz rozdelia boli chvíľu z nás tu priatelia pri tebe rád som vždy stál...môj príbeh nekončí já ďalej hrám a padám viac než stávám svoju dušu dám na misku prázdných váh... ♥
máte mě tu zas a opět. tak, tak přesně tak. už za pár minut se odstartuje šesté finálové kolo československé superstar. musím říct, že se těším ještě víc, než při minulých finálových kolech. né jenom, že mi mirko bude zpívat ten můj nejoblíbenější song od justina timberlakeho, ale i tak celkově. prostě ty hity, které si vybrali jsou krásné. konec bžeptání a superstar, vlastně ne. v úterý, ano už toto úterý se snad konečně dostanu na autogramiádu a budu moct vidět na vlastní oči šmajdu! zatím to vypadá nadějně, ale ale je velké ale. tak teď už doopravdy konec řečí o superstar. zítra máme vánoční koncert, což jakože nechci zítřek. grr, určitě se budu strašně moc ráda ukazovat před celou školou a ještě lidma, co budou na náměstí. uf, a víte co je dnes? první adventní neděle. takže už nám na náměstí rozsvítili stromeček ♥ zítra ho uvidím, což je paráda. mmm, miluju vánoční atmosféru a prostě všechno co je s vánoci spojeno, až na vánočního kapra. už UŽ v pátek jedu do německa, to je něco neuvěřitelnýho! těším se tam jako malé dítě na novou hračku ♥ zase ten dokonalý přízvuk němců, zase ta dokonalá vůně německa, zase ta dokonalá vánoční výzdoba, zase ty strašně milý prodavači, zase to nejdokonalejší z nejdokonalejšího! chňa chňa.
yeáh. v autobuse budeme s mojí sabinkou poslouchat kluky němečtí a budeme na sebe německy žvatlat ♥ miluju todle prostě. mám v plánu si tam koupit humanoid, protože jsem až do teď byla neskutečně líná si ho obědnat. hlavně, že už mám joňáky bondžováky, stydím se.
vlastně hned pátého prosince bych se měla dostavit na akci, kterou pořádá český fanclub, ale nic neslibuju, jelikož mi to asi rodiče zakáží. navíc je mikuláš a já už mám nejmíň rok zamluvenýho čerta na vesnici, ale podle mě bych to stihla. ach, uvidíme uvidíme. potom už jsou vánoce. skoro. ano a nastane ten očekávaný rok ♥ rok plný překvapení. a hlavně rok plný štěstí a nedočkání na březen ♥
chů chí chá ché. letím s větrem o závod udělat mamce a taťkovi kafčo. pro sebe si vemu eis kaffee a makám k televizi pozerat na šmajdu ♥
tak a máte mě tu zas. přetrpěla jsem zkrat, přetrpěla
jsem bolest nohy, přetrpěla jsem školu, přetrpěla jsem stres, přetrpěla jsem depresy a konečně se můžu naplno zase věnovat tomu, čemu já budu chtít. ani nevíte, jak jsem se neskutečně těšila na tento den, na pátek. konečně mám před sebou víkend. nutně bych potřebovala alespoň čtrnácti denní prázdniny. což doufám, že se tak brzo stane, jelikož nás na škole díky chřipkové epidemii chybí už docela dost. prodloužený víkend jsem vůbec nevnímala. dva dny jsem si užívala, ale nakonec jsem skončila v postely s bolestmi nohy. nakonec přestanu chodit i ven, protože to co se mi stalo v pondělí bylo fakt neuvěřitelný. v pohodě se vracím z procházky a najednou mě přepadne úkrutná bolest. och ano, cikáni si zase mysleli, jaký nebudou cool, když se mi nejmíň dvacet krát strefí bébéčkama do stehna. nejradši bych jim teď ty jejich černý držky zmalovala! ne, opravdu nejsem rasista. cikáni mi ani svým způsobem nevadí, teda ti co se umí chovat. v úterý jsem skoro na nohu nemohla došlapovat a když už, tak jsem mohla jenom sedět. neskutečný todle. aby toho nebylo málo, tak mi ještě v superstar vyhodili bena, tudíž prázdniny vážně na dvě věci. nakonec to vyhraje nagelovanej marchant denis. už to vidím. grr, šmajda drž sa drž sa! školu přežívám, postupem těch tří dnů jsem stihla nachytat dvě trojky, ale zase pět těch nejlepších, takže jsem šťastná a opět tady je alespoň malá naděje, že se na tu moji vytouženou oděvní průmyslovku dostanu ♥ nic jiného než školu jsem nestíhala, ale tak od pondělí začnu chodit opět na atletiku, takže jsem opravdu maximálně šťastná. hmm, co bych tak ještě sesmolila. ještě musím dokoukat jednu epizodu angela. teď, když jsem byla venku nebo jsem měla tu nohu a skoro celý dny jsem spala, tak jsem na něj takřka zapomněla. musím dokoukat epizody do desátého dílu druhé série, což potřebuju ještě tři, takže skvělé skvělé.
uf, tento víkend nemám nic zásadního v plánu. snad jen to, že se hodlám hodit do klidu a jít ven. taky chci relaxovat ve vaně a přitom poslouchat tokio hotel rádio ♥ maximální závislost na něm ♥ jsem šťastná, že ho naladím i přes mobil, takže můžu poslouchat i na cestách.
který by dal čtenářům alespoň minimální obrázek o tom, jak právě teď žiju. kdybych to měla schrnout do jednoho neúplného slova, tak bych to s velkým přemýšlením nezařadila nikam. momentálně jsem totálně zaměstnaná školou. a to i o víkendu. minulou sobotu jsem si dovolila jet do prahy pro něco na sebe a dopadlo to tak, že jsem absolutně nerozuměla látce, kterou probíráme na hodinách fyziky. když už se nemusím strachovat ze čtvrtletky z matematiky, tak se musím strachovat z třídních schůzek. když už máme výtvarnou výchovu, tak musíme kreslit josefa jungmanna. když už mám konečně alespoň jeden den volna od všeho možného, tak musím uklízet a přestavovat si pokoj. nemůžu to schrnout do jednoho slova, prostě mi to nejde a i kdyby to šlo, tak by to slovo nemělo hlavu ani patu. v jednom kuse prožívám teror s jednou arogantní slečnou, která je na mě vyloženě zasedlá. todle prostě nejde ignorovat. vždycky se jí ráda zasměju, ale to co jsem se za poslední týden dozvěděla mi doslova odrovnalo mozek z myšlení. kdybych mohla, tak bych jí natáhla takovou, že by se z toho nevzpamatovala, ale na co si na ní plýtvat svůj volný čas, který mám momentálně doslova zanedbaný. bože, už tři týdny jsem nedorazila ani na jeden trénink atletiky. jak mě to šíleně chybí, bohužel se budu muset smířit s tím, že škola je zatím to co musím vzládnout. musím od toho alespoň v tomto článku odbočit. to učení mi vážně leze na mozek a né a né se ho zbavit. jednu výhodu to má. můžu se alespoň těšit na dva datumy hned po sobě. žádné učení nehrozí, prostě a jednoduše čtvrtého prosince jedu do německa a to konkrétně do drážďan a pátého prosince je ta velká párty ;] bohužel to není hned zítra, ale za necelý měsíc. do té doby budu už asi vážně psychicky zdeptaná. sice jsem se rozhodla, že v pátek na ten trénink prostě půjdu, ale nikdy nemůžu vědět něco dopředu. grr, potřebuju se nějakým způsobem odreagovat. jediné co mi zatím pomáhá myslet na něco jiného je takzvaný spánek plný snů. když si vzpomenu, jak jsem dnes na chemii málem nudou usnula, tak se musím smát. někdy ty hodiny jsou doslova únavný. nebo už jsem vážně tak šíleně přepracovaná a nevnímám ani výklad v hodinách. což je také jedna možnost. ach, opět nic nestíhám. právě teď bych měla být ve vaně a dopřávat si horkou koupel. takže mi nezbývá nic víc, než se s vámi rozloučit. em, tak ať vás blechy štípou celou noc.
tákže, píšu opravdu mě tu zase máte. předem se chci
omluvit, ale vůbec to nestíhám, jelikož se teď buď učím, lítám venku či jsem na facebook. až právě teď mám alespoň pár minut volného času, než si půjdu lehnout. co se týče tohoto týdne, tak se nic zásadního zatím nestalo. dnes jsem byla u zubaře na utažení rovnátek. alespoň dobrou hodinu mě šíleně píchalo na boku, takže jsem se absolutně nemohlo skoro vůbec nadechnout, bylo mi blbě, ale když jsem s tím potom tak trochu běhala po městské hoře, tak to naštěstí už přestalo bolet^^ ve čtvrtek jsem zažila jeden z nejbáječnějších dnů ♥ konečně se na oficiálních stránkách oběvilo datum pro českou republiku. samozřejmě na nich nemůžu chybět, takže jedu a už mi cestuje lístek domů! šťastná, uvidím ho. a zítra? uvidím další dokonalost ♥ nejspíš. pojedu se podívat na autogramiádu finalistů československé superstar. takže? doufám, že s mirem šmajdou a s benem ukořistím i fotku ;] určitě musím mít podpisy a fotky. ach, teď jenom nezbývá doufat aby to mojí slečně dovolili, protože se mi tam vážně nechce jet sama. začíná to prý v pět hodin, takže to už je docela tma a jako budu muset potom sama na vlak, cha cha. nejspíš pojedu autobusem, zpátky. je to přece jenom bezpečnější a navíc to stojí míň. pěkně mě štve, že mě tam taťka nehodí, ale tak, jedou do bykoše a tam se mi nechtělo, takže mám šmitec. a co jiného? em, přežívám, ale vůbec si neuvědomuju, že už za stočtyřicet dní uvidím tu nejdokonalejší bytost na světě, vygumováno. samozřejmě, že se strašně těším. né jenom na ně, ale taky na ty moje dámy ♥♥♥ tam mám vše domluveno, i odvoz z koncertu i dovoz na koncert. jedu sama, protože tady bych asi těžko našla někoho, kdo by semnou jel na koncert zrovna humanoidů. ach, doufám, že až zítra ráno budu volat svojí dokonalý, tak že mi do telefonu radostně řekne, že semnou jede^^ pokusím se co nejdřív opět napsat a popsat co se tam dělo a hodit sem fotky :] ať Vás blechy štípou celou noc.
nejdřív jsem nechtěla, ale nakonec jsem se přemluvila. :D sice musím zachvíli do vany a udělat všelijakou hygienu, pokusím se napsat alespoň něco. rodičů jsem se zatím vůbec neptala. pochybuju, že mi to dovolí, ale tak budu v to doufat. momentálně nejsem zrovna hodné dítě a ani né dobrý student. přesto k Vánocům mám dostat všechno do tří tisíc, tak snad se hošánkové nepřemohou a nedají tam větší cenu za lístek. nemám nic lepšího na mysli, než abych si napsala právě o ten lístek. o tu celoživotní vstupenku někam, na co se nezapomíná. oni jsou ta droga. on je ten pro kterého dýchám a nenechám se to nechat ujít. vidíte to? zase nepíšu o ničem jiném, než o tom, že tam prostě musím být! školu přežívám. sice ty výsledky nejsou vůbec pěkné, myslím matematiku. jinak to celkem jde. ostatní předměty zvládám a dnes jsme začali v matematice brát novou látku, tak ta by mohlo být jednoduchá. teda zatím to chápu a jako jediná umím pracovat s kalkulačkou. :D od tohoto týdne je strašná zima, což jste si určitě všimli. už mám vytáhlou zimní bundu, ale boty teda zimní nenosím. :D musím si připravit rukavice, protože když držím cokoliv, mrznou mi ruce a ve škole si nemůžu otevřít ani skřínku, takže jsem potom totálně v čoudu. vypadá to, že si na nás počasí pěkně zasedlo, ale není se čemu divit. vzpomínám si na duben. svítilo dokonalé slunce, chodili jsme v tílkách, byli jsme den co den na koupališti a prostě teď je holt zima, ale nehodlám si na takovou zimu zvykat, nikdy! v pondělí jsem byla na atletických závodech. ech, tak takhle. dvě hodiny jsem tam mrzla a jednu hodinu jsem závodila. nemohla jsem jít domu, jelikož jsem se musela účastnit štafety a ta je pokaždé až na konci celého programu. byla jsem zaměstnaná, o tom není pochyb. ále zase ty disciplíny byli od sebe oddělené, tak jsem mezi nimi mrzla a to opravdu strašně. příště budu normálně běhat v zimní bundě. v žádné mikině! br, když si na to vzpomenu, tak se musím otřást. zítra je pátek, tudíž poslední pracovní den v týdnu. ♥ sice se mi vůbec nechce vstávat v sedm hodin, ale co můžu dělat. zítra se Vám ozvu, alespoň s jedním článkem. ať Vás blechy štípou celou noc.
přesně teď se naprosto miluju. donutila jsem se ten
článek napsat ať se děje cokoliv. sice bych už teď měla dávno být ve vaně, ale nějak se mi nechce. navíc jsem dnes odpoledne spala tři hodiny, takže ani nejsem unavená. ve škole? záhul. a to neříkám jen tak. prostě dnes jsme v matematice psali, ale učitel si vybíral a musím říct, že mě si naštěstí nevybral. opravdu nemám stavěný buňky na logické myšlení. když jsem to vypočítala, tak tam najednou muselo být ještě krát dvěma a měla jsem v tom totální madlajs. ostatní hodiny jsem přetrpěla, ale zítra píšeme z fyziky a já to vůbec neumím. začínám uvažovat, že se na tu oděvní průmyslovku prostě nedostanu. neumím myslet, možná umím, ale myslím jenom když se mi chce. při fyzice mi vypadne uplně všechno. tahák mi bude naprosto k hovnu, jelikož todle se na tahák napsat nedá. musí se to naučit jako básničku a na to nemám nervy. navíc z toho polovinu vzorečků neumím a ani nechápu jak se to počítá. momentálně je pro mě horší fyzika, než matematika, ale s tím jsem počítala. učitelka nám promítne příklady na tabuli a teď babo raď. nejradši bych se na to vykašlala, ale rodiče by mě asi přizabili. jinak jsou ostatní předměty v celku fajn. i když na chemii taky koukám jako debil, ale dá se to naučit. domu jsem přišla až po půl čtvrtý, protože mě bolely nohy z tělocviku. jsem totálně v loji. osmistovku mám skoro za pět minut. nesnáším, když běháme v terénu a né na městské hoře. blbě se mi tam dýchá a navíc mám rýmu, takže jsem to totálně neudýchala. každopádně to budeme běhat znovu, protože i když jsem to měla skoro za pět minut, ostatní byli zamnou. :D měli jsme běhat šestistovku, ale pan chytrej, nás přemluvil, že budeme mít to delší za sebou. och, jak skvělé, teď mám to delší totálně podělaný a budu to muset běhat znovu a ještě se šestlistovkou. kterej úžasňák todle vymyslel. navíc mi dnes učitelka oznámila, že není vyloučeno že nepojedu na nějaké závody. todle mě jednou zničí. nejradši bych se dostala na mistrovství světa v lehké atletice, ale todle je totálně špatně. celá jsem špatně, nepoznávám se. budete to tím, že jsem líná a že se nevyškrábu už ani od počítače. jediný co dělám, je to že ťukám do klávesnice a spím. krásné, ale nechci chodit na tréninky, protože tam bych byla ještě víc v loji než na tělocviku. budu si muset počkat co semnou udělá sám život. kručí mi v břiše, v uších mi hrají tóny humanoid, ťukám do klávesnice, sedím tu jenom v žlutém tričku a v hlavě nemám totálně nic. vygumovaná, absolutně. zítra se sebou budu muset něco udělat, ale jak se znám, stejně skončím jako dneska - totálně vyčerpaná v posteli. tak a mám to za sebou. ať Vás blechy štípou celou noc.
už to bude zase nějakej čas, co jsem píšu. jsem líná,
víte? potřebuju se k něčemu už vážně dokopat, jinak to semnou bude zlý a nebudu se poslouchat. musím říct, že tento víkend utekl ještě rychleji, než minulý prodloužený víkend. jako bych to celé zaspala. stal se ze mě totální lenochod. poslední dobou na sobě pozoruju strašnou změnu. čím dál tím míň chodím ven a ani se mi moc nechce chodit na tréninky, ale budu s tím muset něco udělat, protože nehodlám skončit, jako pětitunovej balvan! v sobotu a včera jsem se koukala na československou superstar a už mám svoje favority. respektivě jsou dva, jeden chlapec a jedna slečna. ^ ti, co mě mají přidanou na fb nejspíš budou vědět. ben cristovao a monika bagarová. jsou tam i dále skvělý talenti, jako je třeba jan bendig, který mě v sobotu mile překvapil, ale říkám jim dvoum já fandím! teď přemýšlím, že bych šla ven a něco zase vyfotit do své zbírky fotografií, ale musím dodělat ten hnusnej obrázek na výtvarnou výchovu -.- někdy bych to vážně povraždila. co mám na dnešní den ještě v plánu? naučit se zeměpis, kouknout se na matematiku a zopakovat si fyziku. dnes jsme psali snad ze čtyř předmětů, je to fakt hrozný. absolutně nic nestíhám, protože se učím jeden předmět nejmíň hodinu, jinak by mi to do té hlavy nenalezlo. myslím, že by ty testy měli dopadnout dobře. z dějepisu mám za dvě, to už jsem zjistila a angličtinu jsem u slovíček trochu popletla, ale snad to nebude zase tak hrozný, jako minule ty dvě trojky. ach, teď trochu odbočím od školy. musím říct, že chlapcům se humanoid maximálně povedlo ♥ závislá na něm, ale totálně. v uších mi pořád hraje song hey du. celé album je prostě kouzelné. ^ měla bych si obědnat už tu anglickou verzi, protože chci mít nejdřív cd na kterým je song dark side of the sun & německý si koupit teď nechci, protože se mi ta verze v němčině nelíbí. deluxe germany version i s vlajkou budu mít k vánocům, takže jsem happy happy happy! první věc, kterou si můžu napsat na seznam. ;] koukám, že ten čas zase letí jako smetí. grrr, vážně nic nestíhám a navíc jsem unavená. tak se mějte pěkně a přežijte ten zdrcující týden.
tákže jsem byla líná napsat o víkendu, ale přece jenom jsem se k
tomu dokopala. před chvílí mi mamka stříhala vlasy, takže vlastně ani žádný čas nebyl. áno, áno. slyšíte dobře, opět jsem si je musela barvit a stříhat. docela mi vadí, že už nejsou tak dlouhý, ale chtěla jsem to? chtěla, tak tady to mám. prodloužený víkend utekl strašně moc rychle, vám. mě ani ne, už se těším do školy. týden být doma, to je strašný. už se na ty moje třídní medvídky nemůžu dočkat. ♥ přemýšlela jsem, co bych mohla dnes udělat. nejspíš se ještě stihnu cvaknout, ale to hlavní jsem chtěla kreslit. nemám v hlavě vůbec žádný obraz, takže z toho asi nic nebude, každopádně bych si ráda vzala obyčejnou tužku a do obrazu dala všechno, co jenom budu moct. v sobotu jsem byla v bykoši a konečně jsem po dlouhé době viděla strejdu a tetu z německa. ^^ prostě úžasnost, němci mají ten nejdokonalejší smysl pro humor. ;] děda bude mít sedmdesát, takže jsme to pořádně oslavili a já viděla toho mícha ťutíse. byl celej zaprášenej, potom ke mě přiběhl a byl zase krásně černej. ♥ nejradši bych si ho zase naservírovala domu, ale mamka by mě asi zabila. ach, koukám, že jsem ani nic nepsala o rovnátkách. abych pravdu řekla, tak to v první chvíli hodně bolelo. jelikož mi zubař podráždil dáseň, tak jsem se i bolestí klepala. zvládla jsem to díky ibalginu. teď, když mám rovnátka čtyři dny, tak si to užívám. těším se, až budu mít rovné zuby. :] sice mě docela dost štve to, že nemůžu jíst kůrku od chleba a topinky, ale pro krásu se trpět prostě musí. hm, když takhle o tom přemýšlím, tak se ani s rovnýma zubama nedokážu představit. bude to divný, až budu končit devítku a už nebudu mít ten můj oblíbenej předkus. nebudu už maminčit bunny rabbit. ztratím toho hodně, ale zase toho hodně získám. tak, to by bylo asi všechno. přeju Vám úspěšný start v novém týdnu, hlavně tedy ve škole a ať to snášíte stejně, jako já. krásný zbytek večera.
ráda, že si ráno můžu přispat do devíti hodin. zítra se chystám stávat už v osm hodin, jelikož jsem na devátou hodinu obědnaná k zubaři a konečně se dočkám rovnátek ♥ nemůžu se absolutně dočkat rovných zubů. ještě dnes se chci dokopat k tomu, abych si po čtyřech dnech umyla vlasy. ani si nedokážete představit, jak se těším na svoje voňavé vlasy. teď, když jsem nemocná, tak se nezmůžu zvednout ani šampón, natož sprchu. jsem zesláblá a vůbec jsem ráda, že zvládnu ťukat do klávesnice a postavit se na nohy. jelikož má být zítra už horší počasí, než to, které jsem dnes celý den obdivovala, tak mám v plánu se zahrabat do postele i s rovnátkama a dívat se celý den na dívídíčka. přemýšlala jsem i o tom, že bych se před sychravím počasím skovala i do vany, ale tam bych asi celý den nevydržela, i když. ještě teď si vychvaluju mnou uvařený oběd. dělala jsem špagety ♥ sice jsem pěkně nafouklá, ale za tu námahu to stálo sníst. nic jiného než oběd jsem za celý den neudělala. bylo mi na nic už jenom z toho, že jsem se dozvěděla né moc úžasnou zprávu. nechci aby se mi odstěhovali do hollywoodu. nechci! miluju je tady v německu a né v los angels. ach jó. radši odbočím, jinak by tu nezbylo místo na to, co chci ještě napsat. nemůžu se vzpamatovat z toho, že už začal podzim. ani nevíte co bych dala za prodloužené léto. chci zase chodit do bazénu, chci zase vstávat do krásného slunečního dne, chci zase chodit hrát ven fotbal, chci zase nosit moje milovaný šortky! grr, je to tak nespravedlivý. popravdě se už těším až začne jaro, tydle dva měsíce vždycky nějakým zázračným způsobem přetrpím, tak doufám, že se to stane i tento rok. když se zamyslím, tak vlastně tento rok už zase pomalu končí. než se naděju, tak budu končit základní školu a budu muset na střední školu. hm, vážně nemám ráda ten čas, který to má všechno na svědomí. jediné, co mě zatím drží nad vodou je toto. maximál. kůl. gregor und günther. šminge. konec <3 ach, a zase se dívám na čas. to není možný, zase je o deset minut víc. tak ať vás ty blechy štípou celou noc.
něco uspokojícího napsat. stýskalo se mi po vás ♥ schrnu to do jedné kostky. právě teď bych měla být ve škole a běhat na tělesné výchově šedesát metrů či se učit nízké starty, ale od soboty jsem nastydlá, chraptím, stříkám si do nosu, jím vývary, ležím v postely a koukám se na televizi. jasně řečeno, snažím se vymarodit. ve čtvrtek bych měla jít na rovnátka, ale s rýmou a kašlem by to bylo asi platný jako jít na nedomluvené rande. mamka mě nechala celý týden doma, možná půjdu už v pátek do školy, ale na bližší dobu to nevidím. motá se mi hlava, bolý mě v krku, teče mi rýma o stošest, je mi čím dál tím větší zima a já tady sedím u internetu a snažím se z toho vypsat, že mi to neni trapný. včera jsem byla zalezlá celou dobu ve svém pokoji, takže jsem neměla ani na nějaký internet pomyšlení. koukala jsem na nejmíň deset filmů. před chvílí jsem vylezla z postele, jelikož jsem koukala na úžasňákovi. po pravdě se ani nedivte, že se koukám na dětský filmy u mě je todle samozřejmost, chlavně když jsem nemocná a nemám co dělat. skoukla bych klidně i v nouzi hannah montanu. ale vůbec, jsem nějaká divná. dnes mám v plánu být zase celý den zalezlá v postely, ale tentokrát jsem si přinesla od bratránka vypalené všechny epizody toho nejdokonalejšího upíra angela, takže mám na co koukat ♥ a co vy, přežíváte ten ústav? minulý týden bylo celkem už chladno, takže jsem chodila do školy i ve vestě a já onemocním. to mi nejde do hlavy, lidi kolem mě chodili v mikinách a já měla tričko, mikinu a vestu. skvělý, jsem prostě humanoid. ach, chci toto uplně nejvíc ♥ těším se na moje patnácté narozeniny až dostanu toto a půjdu tam. potom chci toto, ach ach. ach ano a toto nadupané fáro ♥ chci toho až moc, ale který člověk není alespoň v hloubě duši náročný, hm? em, musím jít napsat mamce sms ať mi koupí ledový kafčo. když se zamyslím, tak toho musím ještě hodně. asi se z toho rychle ubýhajícího času picnu. tak se mějte princezny moje.
alespoň trochu rádi. nějak mi nejde zastavit čas, tudíž jsem sem vůbec, ale vůbec nestihla za poslední dny nic přidat. abych pravdu řekla, tak tu není nic závažného, o co by jste přišli. už sbírám né moc pěkné známky do žákovské knížky, i když se každý den snažím učit co nejvíc - prostě ve škole najednou blik a všechny vědomosti jako by ze mě strachy utekli. když už něco umím tak dobře, že bych to mohla stokrát opakovat, tak se dozvím, že z toho nepíšem, tudíž práce naprosto zbytečná. mohla jsem se učit matematiku a né si opakovat třicetiletou válku ze sedmé třídy. ach, ti učitelé. budu si muset zavést nový režim, protože ten, co teď vedu mi nevyhovuje. i když chodím spát na mě brzo, prostě jsem ráno unavená a při odpoledce usínám. je dobré, že máme tělocvik, ale prostě - je to strašný. týden na to mě bolý nohy a nemůžu se ani hnout, prostě strašný. teď se Vám pokosím sepsat něco z těch mích posledních dní. v neděli jsem byla s barbie na zličíně a koupila jsem si naprosto úchvatný tričko, punčošky a boty na podpadku♥ prostě jsem si je musela koupit, jsou tak dokonalý. ach, ještě se na tom naučím chodit a můžu v nich jet do německa ♥ ve škole těch šest, či dvakrát do týdne osm hodin přežívám. někdy je to zdrcující, když víte, že si musíte připravovat na každý den matematiku, ale zvykám si zvykám. jak jsem tak koukala kolem těch mých německých hochů se taky nic moc neděje, ale co. moc se těším na osmnáctého září. dnešek prožívám celkem pohodobě. jsem moc ráda, že jsem se sem dokopala napsat. stahovala jsem songy od všech možných interpretů a porovnávala si složku music. teď se psychicky připravuju na tu hroznou známku z angličtiny, která na mě vybafne už zítra! nemá být, tak hrozná, ale na bičík to rozhodně neni, ach ty hnusný předložky. mmm, koukáte na československou superstar? teď mě to ještě moc nebaví, ale doufám, že až budou aspoň v tom divadle, tak to začne být něco jiného. málem bych zapoměla, včera ano. zase jsem se dozvěděla pro mě otřesnou zprávu. proč vždycky ty nejdokonalejší umírají? patrika mi je upřímně mnohem víc líto, než majkla. dnes se prostě musím dívat na hříšný tanec :'[ včera jsem skoukla ducha a hříšný tanec 2, tak dnes skouknu první díl, tohoto úžasně tanečního filmu. em, jdu si přepsat fyziku a po deváté hodině budu čubrnět na hříšný tanec, tak se mějte krásně^^
napsat ^^ omlouvám se, že jsem tu skoro týden zase nebyla, ale měla jsem vážně nabitej týden. musela jsem každý den chodit pro sešity do školy, protože učitelé jsou tak natvrdlý, že nám to nemůžou dát jeden den všechno naráz. když už jsme u té školy, tak se mi tam v pondělí vůbec nechce. chci vyspávat co nejdýl to jde, jako na dnešek ^^ včera jsem si šla lehnout už po jedenácté, protože jsem byla z té školy tak strašně unavená, že na mě dolehl spánek. spala jsem do jedenácti, takže jsem se konečně pořádně vyspala ♥ ve škole se zatím nic závažného neděje. učíme se, to už jo a taky máme ten nejhorší rozvrh, co existuje. nechce se mi chodit každý den na hodinu matematiku, to už radši tu češtinu, ale matematiku vážně ne. ve čtvrtek jsem čekala video automatic, ale dočkala jsem se ho až v pátek, protože jsem se na to z vysoka vykašlala. musím říct, že se mi videoklip líbí, ale nemusel by tam být pořád jenom bill. chybí tam třeba scény gustava a co já vím :[ i na obalu humanoid bude jenom bill :[ docela mě to naštvalo, ale co se dá dělat, koupím si ho i tak ;] momentálně se mi už zase zavírají oči a to si musím jít ještě umýt hlavu. zítra o sobě nejspíš vědět nedám, takže proto Vám sem píšu po sobotní půlnoci. už včera jsem se koukala na fotbal česko a slovensko, ale to mě nudilo, tak jsem si to přepla na markízu a tam se koukala na kapitána kapišto ♥ už jsem to pěkně dlouho neviděla, takže jsem u toho zůstala až do konce. dnes vůbec netuším, co budu dělat. asi půjdu ven a fotit se a nebo prostě né sebe, ale přírodu. další možnost je ta, že budu celý den spát a poslouchat automatisch. jsem líná, jako šnek. chtěla bych jít na koupaliště, ale v tomto počasí? sice má být další týden babí léto, ale to nic nemění. chci zpátky třicetistupňový dny ♥ už vážně nemůžu, zavírají se mi oči. zítra pokud nebudu zaneprázdněná, tak sem aspoň hodím jeden článek. ať vás blechy štípou celou noc ♥
lavic? když si představím, že už ve středu budu touto dobou nejspíš ještě ve škole a nebo z ní půjdu, tak mi je totálně špatně. už vidím ty bílé stěny, na jedné strašně pověsená tabule a v každé místnosti lavice s miliony židlemi. skvělý, nejdřív jsem se tam strašně těšila, ale teď? vůbec! na ty moje zlata se těším ^^, ale na učitele, učení a další věci? ne! nechci tam, pomoc *SOS*. chci další měsíc prázdnin, chci zase volné dny, chci zase spát do oběda, chci zase chodit spát po půlnoci, chci zase jezdit na dovolený, chci se zase chodit koupat, chci zase tropické vedra, chci zase dva měsíce prázdnin! chci toho moc ♥, ale nemůžu si pomoct. ta škola zničí všechno. už vidím tu kopu domácích úkolů, které budu muset za jeden den stihnout udělat. už vidím ty známky v žákovské knížce, už vidím tu moji hroznou náladu, už vidím ty otrávený ksichty učitelů, už slyším větu 'vyndejte si papíry a tužky', už slyším to strašný zvonění na konci přestávek. nechci do toho ústavu! doufám, že se z toho zlého snu zachvíli probudím, protože se jinak zblázním. proč ten čas tak strašně rychle utekl? nesnáším těch nadcházejících deset měsíců! stop škole, ta začíná až zítra ;]. včera jsem tolik chtěla jít na vns 4, ale nakonec jsem nešla, protože mě už od rána bolelo břicho a dneska to neni o nic lepší. pořád jím čokoládu, takže už vím co mě zítra čeká. no jo, už to bude zase měsíc. grrr, nesnáším ty 'svoje' dny. všechno zkazí a já se potom nemůžu cítit šťastně. nejspíš se půjdu zahrabat dva metry do země. mám plnou hlavu školy a nemůžu už vůbec na nic jiného myslet. mám otrávenou náladu a nechci vidět na kalendáři prvního září! oh my gott, proč proč proč? dnes mě vážně asi nic nepotěší. nevím co si vezmu na sebe - ano, už to zase nevím. jako by se opakoval minulý rok. když se na to kouknu z druhé stránky, tak pojedu v říjnu se školou do anglie ^^ a v prosinci do německa ^^ a tento rok nebo příští na koncert mích tokio <3. ach ^^ jak já chci aby už bylo třetího září ♥ jak já už chci držet humanoid v mích rukách, jak já už chci vidět rozpis na nové turné, jak já chci už stát a poslouchat wenn du lachst lachst du nicht wenn du weinst weinst du nicht wenn du fühlst fühlst du nichts weil du ohne liebe bist ♥. dostanou mě do blázince ^^ když teď tak přemýšlím, tak bych měla něco se sebou udělat a nebo si prostě rozmyslet co si zítra na sebe vezmu. doufám, že mě nepřivítá hned učitel na matematiku tím svým úchylným 'čááu'. netušíte, jak moc se na něj těším. už ve středu jsem si myslela, že v čekárně u zubaře sedí zrovna on :D. půjdu snít o pláži, a půjdu si chystat proslov pro kaulitzáky k těm jejich zítřejším narozeninám ♥ užívejte posledního dne prázdnin ^^
narozeniny. byla jsem úspěšná v karaoke superstar, které jsme tady hráli. nad můj výkon zaca efrona při everyday vážně nebylo :D. kdyby jste mě viděli. házeli jsme po sobě moje oblíbené 'zasněžené kuličky' .raffaello, které jsem mimo jiné dostala. potom jsme je všechny snědli a já nemohla nehlýdat celé dění kolem nich v kolíně. celou dobu jsem musela myslet na tu mojí oblíbenou niki, která prostě věděla, že se tam dostane ♥ strašně moc jsem jí to přála a teď lituju, že jsem celou párty nezrušila a nejela tam s ní. venku bylo strašný horko, takže jsem šla ven jako prostitutka :D vyšla jsem ven a už jsem na sobě cítila ty hrozný lidský pohledy. ne vážně nesnáším, když se na mě někdo dívá, jako bych právě přiletěla z marsu. v uších jsem měla dark side of the sun ♥ takže mi bylo maximálně hey! přemýšlím, že si v neděli udělám měnší výlet do prahy a přitom půjdu na vns 4, akorát teda vůbec nevím s kým :( zblázním se, protože tady neni jednoho člověka, který by semnou jel. asi si půjdu hodit mašly, protože tam prostě musím být :D zítra musím jak malá jet do bykoše na dětský den. ach, budu poslouchat holky z naší školky a trapně přikyvovat, jak je to strašně zábavný. přitom se budu kousat nudou. skvělý, lepší slovo proto vážně nenajdu. nejhorší na tom všem je, že budu muset stávat kolem devátý, to víte že jo. určitě vstanu a budu dělat, jak tam nutně potřebuju. nesnáším to dětský řvaní na hannu montanu. asi jim budu muset předvéct co se má poslouchat :D zachvilku mi začíná osmý ročník, takže se maximálně netěším, ale nechci zase abych se nudou ukousala, takže to nějak přetrpím. poslední dobou vůbec nic nechápu. jak je možný, že když chodím do školy, tak se mi zdá, že jeden měsíc je celý rok? a teď když se zamyslím, tak jsem včera dostávala vysvědčení. ach jaj. těším se na ty moje růžový barbínky, fakt strašně, ironie. mám vytržený zuby a připadám si jako šedesátiletá babka po plastické operaci prsou. ne, to přeháním. jsem moc ráda, že mě ty zuby vůbec neboleli. ani ta injekce, takže jsem si vysloužila to, že jsem maximálně odolný člověk. už chci mít rovnátka ♥ už chci aby tady měli koncert ti oblíbení ♥ zblázním se z nich <3 umýt vlasy a spát. ať vás blechy štípou celou noc ^^
chvilek. Ráno jsem kupodivu vstávala docela brzo a šla jsem se umýt. Táta měl být dnes v práci až okolo druhé hodiny, takže jsem měla celou dobu zabraný počítač. Uvidí se, co bude dělat až se pujdu odmalovat a vykonat noční hygienu. Nejspíš jste čekali fotky s mojí oblíbenou M., jenže dnes se zase nedostavila, takže jsme se domluvili, že se fotit budeme ve středu a ve čtvrtek mi přijde s M. na oslavu narozenin, tak uvidíme, co se z toho vyklube. Dnešek byl jako každé jiné pondělí. Nic extrémně vážného se nedělo a byl klid. Na počítači jsem skoro vůbec nebyla, protože mě už začíná totálně nudit a vypadá to, že mě natolik rozčílí, že už na něj ani nevzlezu. Celý den byl totiž strašně pomalý a to není poprvé. Kolem šesté hodiny se mi zachtělo fotit, tak jsem si vytáhla mojí digitální kamarádku a fotila jsem se (fotky můžete vidět pod tímto článkem). Nějak mě focení chytlo, tak doufám, že k Vánocům dostanu ten velký fotoaparát, který používají profesionální fotografové. Když už jsme u těch Vánoc, tak mě a sestry máma už vyloženě nutí aby jsme si napsali to co k Vánocům chceme. Sestry to už mají napsané, ale já nevím. Možná bych chtěla ten fotoaparád a možná zase něco jiného. Semnou je todle vždycky těžké. Nemám nikdy nic vyhlídlého a ani po ničem netoužím. Toužila bych, ale to v mamčiných právech není :D. Někdy si říkám, že to je docela škola, ale co. Na dnešní den jsem se zase koukala na seriál, který dávají každou neděli na nově po půlnoci. Jmenuje se to Báječní lidé a musím říct, že mě to velmi baví. Zítra se chci vypravit na koupaliště, protože mají být 'prý' tropy, takže si to chci naposledy o prázdninách užít. Ve středu, jak už jsem říkala by jsme se měli s M. fotit, ale nic neslibuju. Na desátou hodinu jsem obědnaná k zubařce na to trhání zubů. Pamatuju si, jak jsem to sem psala a to do toho dne zbýval měsíc. Teď to tu píšu už po několikáté a zbývájí do toho osudného dne už jen dva dny. Docela se netěším, protože vím, že mě to bude bolet, ale táta dnes koupil prášky, tak to snad zas tak hrozné nebude. Každopádně se bojím a to ani ty prášky na bolest nezmění. Ve čtvrtek mám svoje třinácté narozeniny, takže se už strašně moc těším. Už vím, co bych chtěla s těma mýma oblíbenýma podniknout. Nejspíš půjdeme na koupaliště, pokud nebude pršet, ale co jsem takhle koukala na počasí, tak by v Berouně pršet nemělo. Jinak budeme u nás doma, sami. Asi budeme poslouchat písničky a nebo prostě hrát flašky, však to znáte ;). Všechno co jsem zažila, Vám napíšu v pátek a poslední víkend prázdnin tu aktualizace nebude. Fotky ze soboty Vám sem dám v pondělí, takže by jste neměli být vyřazeny z mého života. Chci aby jste věděli, že si vážím těch, kteří si ty mé články přečtou a pořád je to baví. Ať Vás blechy štípou celou noc.
Poslední dny se cítím šťasnější a šťasnější. Nejspíš to
bude blížící se školou, do které se neskutečně moc těším. Konečně nebude doma nuda a budu si dne užívat naplno. Určitě jsem si prázdniny užila, ale prostě si nemůžu zvyknout na ten denní režim. Je to něco uplně jiného, což je pěkně blbý. Zase nejsem blázen, abych kvůli tomu o prázdninách vstávala v šest hodin ráno. Dnes jsem měla jít s M. se fotit, ale zase z toho sešlo, takže jdeme doufám zítra a to focení už vyjde. Sice jsem se na ní neskutečně těšila, ale co mám dělat. I jsem si zbytečně myla vlasy, takže zítra budou zase šílený. Nejspíš si je umyju zase, ale to mi ta čerstě nabarvená hlava odkvete hodně brzo. Už ani né za čtyři dny budu mít svoje třináctiny, takže se maximálně těším. Doufám, že si to užiju, jako moje dvanácté narozeniny. Začínám si zvykat, že mi bude třináct, ale myslím, že budu stejně aspoň čtrnáct dní říkat, že mi je stále dvanáct. Chystám se jít koukat na televizi, respektivě na Andílky, které jsem už pěkně dlouho neviděla. Potom spát, takže žádný ponocování. Atletika už skončila, takže stejně nemám v noci co dělat. Taky si budu muset zvykat, že takhle budu chodit spát a další den škola - tudíž vstávat brzo. Poslední víkend prázdnin pojedeme do Bykoše, protože tam je Dětský den. Už dávno na takové věci nejsem, ale s tím nic bohužel neudělám. Moje plus je, že tam bude sestřenice a bratranci, takže se tam rozhodně nudit nebudu.
Na dnešní den jsem docela přemýšlela, co s tím tady
udělat a došla jsem k závěru, že nejprve poupravým rubriky, menu a změním layout, což můžete už nyní vidět. Školou budu docela dost omezována, takže nevím, jestli sem budu vůbec někdy stíhat psát. Chci se na tu oděvní průmyslovou střední školu vážně dostat, tak mě budete muset pochopit a jak někteří víte, právě teď přitvrzuje. Jdu do osmého ročníku a tam už se bere vysvědčení z druhého pololetí. Samozřejmě se budu snažit i to první, protože jsem obhájila názor, že když si zaněčím tvrdě jdu, tak toho můžu dostáhnout. Viditelně to vážně jde, protože jsem na vysvědčení dostala z matematiky dvojku, za kterou jsem bojovala celé druhé pololetí. Zase jsem flákala ostatní předměty a to převážně přírodopis, na kterým se mi to hezky odvrátilo. Zítra Vám sem hodim ty fotky, pokud nějaký budou. Ať Vás blechy štípou celou noc.
Zdravím. Rozhodla jsem se, že to tady povedu, jako
vždycky. Budu se sem snažit psát všechno co mám na srdci. A co mám na srdci teď? Dnešní den nebyl nečím zajímavý. Čekala jsem až začne konečně házet Špotáková oštěpem a nakonec jsem se dočkala až před osmou hodinou. Předtím jsem opět koukala na Angela a užívala si domovního teploučka. Kolem druhé hodiny odpolední jsem uklízela, jelikož jsem to mamce slíbila, tak abych jí udělala radost. Na včerejší den jsem opět nemohla zpustit oči z atletiky. Teď jsem za to ráda, protože jediná z rodiny jsem viděla ten rekordní běh na 100metrů jamačana Bolta. Měl dobrej už ten start, takže se dalo čekat, že ten světový rekord udělá. Dnes jsem měla jít s M. zase ven, ale ona jaksi odjela, takže jsem nakonec byla zalezlá doma. Včera jsem se do půlnoci koukala na Godzillu. Máme ji sice nahranou, ale já už jí pěkně dlouho neviděla, takže jsem nemohla odolat. Při nějakých scénách jsem si listovala katalogem Ikea, protože jsem se rozhodla, že budu do konce prázdnin přestavovat svůj bývák. Teď tam mám jenom postel, televizi, skříň a psací stůl. Ono vlastně co jiného čekat, když ten pokoj není zrovna třikrát velký. Budu mít novou postel a chci menší, aby se mi vešla na jednu stranu ke dveřím. Ona je ta co mám stejně až moc velká. Předpokládám, že už moc nevyrostu, i když nevím. Potom tam chci poličky na cédéčka a dévédéčka, knihovnu, hodiny a různé doplňky. Strašně se těším na své nové králoství. Konečně se tam budu cítit, tak jak by se měl každý ve svém pokoji cítit. Zítra asi vyjdu na vzduch, protože mě to doma už vůbec nebaví. Zajdu se kouknout po nějakých doplňkách do pokoje a postupem času si koupím i ten nábytek. Nemůžu se dočkat dvacátéhosedmého srpna <3. Bude mi třináct, takže jsem nejvíc natěšená. Doufám, že si to užiju s těma nejlepšíma lidma na světě. Pokud bude hezky, tak vyrazíme na koupaliště. Potom si asi zahrajeme fotbal nebo basketball. Rodiče odkvartýruju do Bykoše, tudíž budu mít celý byt jen a jen pro sebe. Koukám, že už je docela pozdě. Ještě si dostahuju songy a půjdu se umýt. Ať Vás blechy štípou celou noc.