close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

i think.

germany · the most perfect experience in the world

11. prosince 2009 v 22:23 | E.

změt do minulosti. 04.12.2009 · v pět hodin jsem se namáhavě zvedla z postele, ale s doměnkou, že se konečně po nějakém čase podívám do té nejdokonalejší země na světě. oloupala jsem si mandarinky a přečetla si bravo girl! potom mě čekalo zkrášlování, což jsem v té koupelně stejnak vydržela opět déle než jsem měla za potřebí. v půl sedmé mě taťka naložil do auta a vyjeli jsme směr škola. chá, přívítání bylo nadměrně úžasné. objetí s tou mojí dokonalou ♥ v autobuse nejlepší zážitky. drbaly jsme celou cestu, zpívali jsme celou cestu a kecali jsme se sedačkou vepředějš celou cestu. cesta to byla strašná. připadalo mi, jako by jsme jeli osm hodin, přitom to byly tři hodiny a půl hodiny. zastavili jsme v krušných horách a hádejte co tam na nás čekalo, áno sníh ♥ stálo za to vylézt z autobusu a užívat si štiplavou zimu. neřešila jsem, že to klouzalo a že jsem si málem zlomila nohu, prostě jsem si to užívala. za půl hodiny nás zase svolal ten odporný autobusář a my jsme zase museli usednout na sedačky. zase jsem si vzala hašlerku a zase jsem dala s. a mě špunty do uší. dokonce si ještě stále pamatuju, co jsem pustila. song bad romance od slečny gagy. ach, cesta do míšně byla totálně vyčerpávající. sice už jsem na každém kroku viděla cedule s německými nápisy, ale stejně. míšeň nebyla nějak třikrát ohromná. když jsem vystoupila a udělala jsem svůj první krok v německu za rok dvatisícedevět, smrdělo to tam asvaltem. brrr, nezáviděla jsem jim, že musí v takové zimě obdělávat silnici, fakt ne. další kroky už zas tak hrozný nebyli, ale pořád to nebylo to, co jsem už od probuzení potřebovala, nakupovat. šli jsme do míšeňské manufaktury, tedy do budovy, kde se vyrábí různé věci z porcelánu. měli jsme tři přednášky + k tomu jsme měli hned na začátku film, který nejspíš daboval němec, protože to jeho ř nebylo vůbec bravůrné. potom jsme měli rozchod a mohli jsme se jít podívat na výstavu a do muzea. cesta do drážďan už hrozná vůbec nebyla, jeli jsme pouze deset minut plus mínus. a mají to tam navíc krásné. perfektní památky a navíc ty vánoční trhy. určitě jste si jich mohli všimnout v dolejším článku, kde jsou fotky. parádní. když už nám dala konečně učitelka rozchod, tak jsme se tam nejdřív museli zorientovat, protože na mě to bylo až moc velké město. hledali jsme new yorker, který jsme našli, ale až za jak dlóuhou dobu. prošli jsme neuvěřitelně moc obchodů. neuvěřitelně moc jsme se nasmáli a neuvěřitelně moc nás bolely nohy. v new yorkeru jsme ztrávili asi nejvíc času. vybírali jsme si trička a bižuterii. potom jsme stály v pánském prostředí a zamilovala jsem si tam jednu mikinu, kterou kdybych si koupila, tak v tom vypadám jako totální ganster, což jsem nechtěla. z new yorkeru mám šaty s majklím, tričko i ♥ new yorker a řetízek s barevným srdíčkem. z c&a mám pouze řetízek s converkou a s hvězdičkou, jinak se mi tam nic nelíbilo a to co jsem od tam tuď chtěla, jsem nenašla. potom jsem si konečně koupila cd od humanoiďáků, což jsem nemohla najít, nakonec po domluvě s prodavačkou s tou mojí křupanskou němčinou jsem je našla. s. si koupila ty svoje oblíbený bondžováky a mě ho přepálí ♥ a nakonec jsem si koupila náramek, který je naprosto luxusní - fialový a posetý hvězdičkami. ach, ano ještě jsem koupila taťkovi a mamce bombony k mikulášovi. sraz jsme měli za deset minut šest před mc'donaldem, takže to pro nás vůbec nebyl žádný problém najít. tam jsem si koupila hranolky, aby jsme měli co se s. mlsat. když už jsem se musela rozloučit s německem, tak do mě vrazil tak úžasnej kluk a ještě se mi tou jejich němčinou omlouval. chá, dovedete si představit co to semnou udělalo. ani trochu mi nevadilo, že do mě vrazil. čekali jsme na autobus a jakože měl nejmíň deset minut zpoždění, no jo děsnej autobusář. promrzli jsme a byli jsme rádi, když už jsme naskočili do toho autobusu. akorát nám ten blbec pustil pottera, propadák. když to po hodině a půl konečně vypnul, kvůli signálu, tak nám tam pustil rádio. grr, kdyby alespoň evropu 2, ale on ladil blaník. krásný. když jsem se podívala po autobuse, tak všichni měli sluchátka v uších. čuměli z okna, nebo si povídali. domů jsem přijela totálně rozlámaná a navíc jsem ještě stihla zmoknout. nějak mi to třikrát nevadilo, protože jsem si naštěstí nezapomněla vzít deštník. přišla jsem domů a skočila šipku do postele. ano, tak tak. doufám, že Vám toto provedení dnem 04.12.2009 stačilo a alespoň trochu jste z toho pochopili, že jsem si to náramně užila! <3

E.

★★★★★★★★★★★★★★★★★★

i believe in dreams! i believe in that are full! and was one of my meets, i hope.

15. října 2009 v 20:40 | E.

prdlajs. oni tu prostě budou, budou v praze. ne, není to oficiální, ale přece by to nevymysleli? vymysleli, ano vymysleli, ale pevně doufám, že to z čeho se všechny slečny radují je pravda! doufám, že se ty oficiální termíny oběví ještě před Vánocemi a že budou lístky dostupné už před Vánocemi. jediné co si přeju je to aby přijeli! abych měla lístky! abych stála tam a abych hltala všechny pohyby, které by kaulitz udělal! těžké to pochopit? br, bojím se, že mi to rodiče nedovolí. bojím se, ale nic jiného si zároveň nepřeji! už slyším věty typu, že mě tam lidi ušlapou nebo, že mě samotnou do prahy nepustí. nikdy jsem s rodiči toto téma neprobírala. teda jo, ale vždycky jsem dostala zápornou odpověď, ale přece jenom to bylo asi tak před dvěmi lety. přeci by mi už měli důvěřovat. nejsem blbá, abych vzezla někomu druhého do kapsy. jak já nesnáším to, že mě berou pořád za pětiletý dítě. stejně se tam dostanu i kdyby nedovolili. uteču, uteču oknem. dostanu se do prahy a bude to! vidět kaulitze mi za to stojí!


      
bitte shön, bitte shön

... a na neby hvězd vyhasla ta další oblíbená

20. září 2009 v 11:32 | E.
začínám rozšiřovat novou rubriku články a jako první téma mě nenapadlo nic jiného, než michael jackson a patrick swayze.

už je to nějaký ten pátek, co svět zasáhla zpráva, která nesla opravdu velké následky. pocítila jsem to i sama já ve svém okolí. království popu je bez krále. přesně na tento den jsem si šla pro vysvědčení a měli mi začít prázdniny, ale copak mohli, když jsem byla celá nesvá z toho, že jsem té hrozné zprávě nemohla uvěřit? michaelovi bylo dvacátéhodevátého srpna teprve padesátjedna let. pro mě byl michael vždycky král, co se popové hudby týče. měl styl a jeho songy byli vždycky tak strašně moc energické. líbilo se mi, že do jeho songů dával uplně všechno co jen mohl. už od dětství jsem tancovala na song thriller a ještě dnes si živě pamatuju, jak jsem se před tím videoklipem skovávala pod peřiny. pro mě je michael legenda, jako žádná jiná. byl to prostě král popu a vždycky bude, neexistuje myšlenka, že by majkla mohl někdo nahradit! nikdo mu nesahá ani po kotníky.
další hrozná zpráva otřásla světem toto úterý a abych pravdu řekla, pro mě to byla ještě horší zpráva, než ta o majklovi. doufala jsem, že patrick s rakovinou dobojuje úspěšně, ale opak byl pravdou. když jsem si zapínala televizi kolem půl sedmé ráno, tak tam zazněla přesně věta, kterou jsem slyšet vůbec nechtěla. patrick swayze zemřel. kdyby jste mě viděli v tu samou dobu, co moderátor snídaně s novou vyslovil tuto větu, tak by jste se nejspíš museli smát, kdyby jste nevěli z čeho mi ta huba spadla až na zem. nejdřív jsem si myslela, že je apríl a že si z nás dělají srandu, ale nebylo to tak. bohužel jsem se zase musela smiřovat s další tragédií. on byl pan tanečník. miluju film hříšný tanec a ze všeho nejvíc miluju větu, kterou v tomto filmu řekl. baby nebude sedět v koutě. ano, ano. to on je vzorem všech skvělých tanečníků. rakovina je strašná nemoc a bohužel nám sebrala i další hvězdu, kterou jsme milovali.

nezbývá mi nic jiného než říct, ať spějí oba dva navěky sladce. respekt před nimi <3.

E. skate tom is my favorite.

 
 

Reklama